Bet tuoiz pǟvas um tund sūr tūļ un kīlma. Pōv pōļaz um vȯnd un um mõtlõn: “Labāk ma vȯlks pīlõn bes sīemõt äb ku pōļaz.” Bet ni äb ūo äbțõn mittõ midēgõst, set ku um vȯnd järā kīlamõst. Ne āt nosīenõd un lǟnõd koŗŗõm, bet ne āt nǟnõd, ku ikš piški neitst kuoŗõb. Bet ku um nolaskõn un lǟnd vaņtļõm, siz um nǟnd, ku um vȯnd sīest eņtš kōrandst vaļānikā tidār - ikš āinagi un väggi knaš.