jõvā ke’ž kurā ke’ž vȯndzi ke’ž kä’d tutkāmõs kädūd jū’rõ pānda kädūd ku’bbõ pānda kätā nustõ kīndidi kä’ddõ pānda kä’dkõks eitõ ke’žži jū’rõ pānda ke’žži la’gtõ ke’žži pū’dõks pie’zzõ ke’žži pi’ddõ ripsõ eņtš kä’ds pi’ddõ i’ļ kä’d Ke’ž tä’mmõn u’m kil vizā – ku panāb, si’z attõ sīlmad ullõ. Ke’ž ä’b vēļ je’llõ. Ke’ž ä’b kūl. Ta u’m mi’n jõvā ke’ž. Ne tu’ļtõ, kädūd ī’dsku’bsõ. Ma pidāb sīnda kä’dstõ vizās. Mi’n kädūd at ne’i ku vi’zzõ si’dtõd. Kädūd sõ’vlõbõd – si’z ma tǭ’b tuoizõn ra’bbõ. Pa’n kädūd kilgõ! Ta pa’ņ kädūd tä’m kilgõ – si’z ta jõvāks tǟnda pidāb. Pa’n kädūd ku’bbõ, u’m jumālt pǭlamõst! Alā pa’n eņtš kä’d tuoiz kabātõ! – ku tǭ’d sa’lliz võttõ. Ta u’m mi’n kä’d allõ si’z, ku minā u’m se tīedaji – kui ma panāb, ne’i ta tī’eb. Tuoi u’m tä’m kä’d allõ, ta võtīz eņtš kä’d alā. Amādõn i’z ūo i’bbi kä’d pierāst. Se u’m mi’n kä’d pie’rrõ, seļļi tīe, mis lǟ’b. Ta jelāb eņtš kä’d pǟl, eņtš pierāstõ. Ta kāndab mīnda kädūd pǟl jõvāst mīelstõ. Alā nustā eņtš kätā tä’m pierāst! Alā nustā eņtš kätā tä’m vastõ, si’z ä’b lī jõvīst! Ma pǭlab tä’m kätā – ku ma tǭ’b tǟnda nāizõks. Se u’m tä’m kä’d tīe. Ta mūrdab eņtš ke’žži, ta u’m kõ’zzi. Ma sai rǭntõ kä’ddõ. Ma sai sīe neitst eņtš kä’ddõ. Ta pidāb sīe eņtš kä’dsõ eņtš perīz tutkām sǭņõ. Ta u’m kädūd-jālgadõks sīen vastõ. Lāmbazt kerīkšiz keržrōdaks. kēravīț lūomi, kazāntimi ja ī’tiztimi Līvõkēļi kērandõks (ulzõ arrõs 2 Matteus evangēliumõ ja 2 āigarǭntõzt) u’m kēratõd idālīvõd kīelsõ. Tä’mmõn u’m knaš kē’mi.