I made a bread loaf from that dough. Ma te’i sīest mī’kõlõst lēbakukīļ.
domestic pigeons kuo’d palāndõkst
stock pigeons, stock doves mõtsā palāndõkst
The rooster has [its] head off. Kikkõn u’m pǟ mǭsõ.
The tomcat bites off the head of the mother mouse. Runts jāmstab īrjemān pǟ mǭ’.
to give up, to surrender alā andõ
to submit to alā eitõ
to lose, to submit to alā īedõ
to sign alā kēratõ
to put underneath alā pānda
Go down! Li alā!
I lost to him [~ remained underneath him]. Ma īeb alā tä’mmõn.
He is sliding down from the dune. Ta lõuglõb kȭnkast alāzpē’ḑõn.
I am looking down. Ma vaņtlõb alāpē’ḑõn.
to put down mǭ’zõ pānda
to get down mǭ’zõ eitõ
to throw down mǭ’zõ pillõ
to depress, to oppress mǭ’zõ pīkstõ
to swallow mǭ’zõ nīelõ
to take down, to take off mǭ’zõ võttõ
to pull down, to take off mǭ’zõ vie’ddõ
to throw down, to throw off mǭ’zõ viskõ
to tear off, to take off mǭ’zõ tõmbõ
to kill mǭ’zõ tappõ
to fall down mǭ’zõ sa’ddõ
to shake off mǭ’zõ repțõ
to chop off mǭ’zõ ra’dļõ
to count off, to deduct mǭ’zõ arrõ
to kill, to kill with a blow mǭ’zõ ra’bbõ
to bury mǭ’zõ mattõ
to knock off the table lǭda pǟld mǭ’zõ likkõ
to set (e.g., the sun or moon) mǭ’zõ lǟ’dõ
to kill by gunshot mǭ’zõ laskõ
to sink down (e.g., to one's knees) mǭ’zõ langõ
to leave mǭ’zõ jettõ
to sit down mǭ’zõ istõ
to climb down, to descend mǭ’zõ astõ
The sun (~ moon) is setting. [~ The sun (~moon) is going down.] Pǟva (~ kū) lǟ’b mǭ’zõ.
to sail with the wind, to sail before the wind perīņtūldõ pūŗtõ
S/he is dejected. [~ One's head is double.] Pǟ u’m kǭ’dkȭrdiņ.
The tomcat bites off the head of the mother mouse. Runts jāmstab īrjemān pǟ mǭ’.
to give up, to surrender alā andõ
to submit to alā eitõ
to lose, to submit to alā īedõ
to sign alā kēratõ
to put underneath alā pānda
Go down! Li alā!
I lost to him [~ remained underneath him]. Ma īeb alā tä’mmõn.
I am looking down. Ma vaņtlõb alāpē’ḑõn.
He is sliding down from the dune. Ta lõuglõb kȭnkast alāzpē’ḑõn.
This is draff, which is left over from beer. Se u’m rabā, mis īeb pǟlõ vȯ’llõst.
If nets have been in a storm and gotten lost from the line, [one] searches, drags for [them] with a drag. Ku võrgõd attõ touvõ kä’dsõ vȯnnõd ja jarā ka’ddõnd jadāst, si’z vȯtšõbõd, bergõbõd zǭkõrõks.
A drag is kind of like an anchor, [it] has four prongs like that, [it] just does not have those anchor claws. Zǭkõr u’m seļļi nemē ānkaŗ, nēļa seļļizt a’rrõ attõ, set tä’mmõn ä’b ūotõ ne ānkarkīndõd.
seine ropes vadā kīedõd
seine bag vadā kuoț
seine bunt vadā pierā
seine mouth vadā sū
seine wings vadā tībõd
to pull a seine, to pull a dragnet va’ddõ vie’ddõ
Two men pulled the seine. Va’ddõ viedīz kakš mīeztõ.