Seis kēņig tidārt kǟbõd ūzõ daņtšõmõs Īd kēņigõn at vȯnnõd seis tidārt. Jegā īe ne attõ kǟnõd järā un kēņig äb ūo teudõn, kus ne kǟbõd. Un kengšepād at umblõnd näntõn kengi jegä pǟva – jegāī́’dõn um vȯnd vajāg jegā pǟva pōr kengi. Siz kēņig um sǟdõn: kis võib nuovakțõ, kus ne tidārd kǟbõd, un kis võib nuovakțõ, sīen ta āndab pūol valstõ un sīe nūoŗõmõz tidār; bet vis äb või nuovakțõ, se sōb ūoņdžõl mō taptōd. Un siz atõ kuolm lǟnõd. Ne äb ūot võinõd nuovakțõ: ne tidārd at jūotõnõd jūobõnõks jegā vakț, siz se um īend ma’ggõm, un ni tidārd at lǟnõd eņtš kuožõ, kus ne kǟbõd, – vakț magūb un äb nǟ midēgõd. Siz um tund se neļļõz. Un se um nuovakțõn, se äb ūo jūond, mis ne tidārd āndabõd. Sīen um vȯnd švam lȭga allõ un ta um laskõn sīe jūomõz sīņõ si’llõ. Ni ta set tīeb, ku ta magūb; ta set tēļõb ma’ggõm, bet ta nǟb tikkiž, kus se lǟbõd. Un ne tidārd lǟbõd vaņtlõm, voi se vakț magūb kah, – nǟ’, ta krōkšõb, magūb. Siz ne tidārd lǟbõd selliz piškiz mīr jūrõ un kītõbõd: „Ukš, ukš, li mä’ddõn vāldiž!“ Nei um ukš vāldiž, un ne lǟbõd amād seis le’b, un siz lǟb ukš tegīž vi’zzõ.